Robinzonáda 2006 - Horní Bradlo

Jedinou nadějí k útěku skýtaly dveře v zadní stěně sklepa. John rychle sáhl po klice. Cítil, jako by mu v ruce vibrovala, ale v zoufalství ji zmáčkl a vešel dovnitř. Obklopilo ho podivné modravé světlo. Zavřel za sebou dveře. Všechno se najednou změnilo. Bolest zmizela. Bylo to, jako by snil a teč se najednou vzbudil. Nebo jako by byl vzhůru, ale pohyboval se jako ve snu … „Za tebou teč nejsou žádné dveře. Udělal jsem tam vchod jen pro tebe. Žádné jiné oči je nemohly spatřit. Až se rozptýlí mlha, co je kolem tebe, uvidíš dvě řady cherubínů a za nimi dveře. Na prahu dveří leží meč. Zvedni ho, otevři dveře a projdi jimi.“…
…tak to byl úvod letošní Robinzonády pořádané Východním větrem. Celý víkend se nesl v atmosféře vyprávění knihy Strážce meče. Hlavní postavou byl 13-letý chlapec John, kterého vychovávala babička. Tu našel v den svých narozenin mrtvou. Zmaten vyběhl ven, kde narazil na starého, zlého a neoblíbeného „Nicka“. Před ním se dal v zoufalství na útěk, až doběhl do knihovny, ve sklepě narazil na staré dveře a těmi prošel do úplně jiného světa
…do země Antropos. A tady začínal náš příběh, také my jsme utíkali před zlým Nickem (museli jsme proběhnout část lesa).
   John se v nové zemi setkal s mnoha dobrými přáteli, jako král s královnou, liška Vixénie, národ Matmonů, orlice Aquila a jiní, za nimi stál v pozadí Tvůrce. Na druhé straně však potkal i nepřátele pod vedením vládce Běse, jeho pravou rukou byl zlý Goblin.
   Právě na boji dobra se zlem byly postaveny bojové hry, jako např. sbírání potravy pro orlici Aquilu (hledání vl. ořechů po lese), přenos zprávy přes nepřátelské území se svíčkou v ruce (nepřátelé se nám ji snažili sfouknout), lovení kamenů prosby v bazénu, stavba hradu (přenos stavebních kamenů s hořící loučí v ruce- noční hra)………
   Ale aby nezůstalo jen u knihy, jedno odpoledne bylo sportovně-zábavní. Soutěžilo se po družstvech v jízdě na raftech (někdo se i vykoupal), vázaly se uzly, zkoušeli jsme poznat různé vůně, obíhali dokola kolem kůlu (děcka pak ztráceli stabilitu, váleli se po zemi, zabíhali do lesa) a nebo chodili na chůdách. Zkrátka pro všechny zábava! A nejen to, učili jsme se soutěžit, pomáhat jeden druhému, povzbuzovat se, držet při jednom! Ve volném čase jsme se koupali, hráli fotbálek, nebo se houpali na houpačkách J .
   Zpět k příběhu. Johnovi svěřil Tvůrce hned na začátku meč pro boj se zlem, s Goblinem. Musela být vybojována ještě poslední bitva ! A k tomu jsme se museli s Johnem náležitě připravit. Vypili jsme „víno odpuštění“ (slaný ovocný džus L - až na potřetí zesládl J)! A poslední bitva ? John zvítězil a Goblin, představitel zla, byl poražen! My jsme také zvítězili!
   Byl to pro nás všechny krásný „prodloužený“ víkend uprostřed přírody ! Domů jsme se vraceli unavení, ale šťastní ! Všem organizátorům z Východního větru DĚKUJEME!

Zapsal: za Klatovy a Domažlice Honza R.